Poskytujeme azyl psům obřích plemen
Po převýchově hledáme našim psům nové domovy.
Máme psy jen na mazlení, jiné na hlídání,
většina z nich zvládne obojí.
Aronek (®) patřil mezi psí tvrďáky, Jassica (¬) byla spíše rodinný mazel, oba uhlídají své území.
Aronek u nás zůstal na dožití, Jassica nový domov našla.
S výběrem vhodného psa z našeho mikroazylu vám poradí Rudolf Desenský.
Stejně tak vám pomůže se s ním domluvit, aby jeho adaptace v novém domově proběhla co nejlépe.
Momentálně je v Mikroazylu
13 psů, z toho jen někteří z nich jsou vhodní k umístění do nového domova.
Ostatní jsou u nás na dožití a další psi čekají na přijetí
Děkujeme za vaši pomoc s vybudováním výběhu pro vlky.
Více informací na stránce "Pomůžete?"
Koncem roku 2025 jsme poskytli azyl dvěma vlčicím, jmenují se Bety a Asta
Chcete-li nám pomoci na dálku, vypněte prosím blokování reklam, sponzorují naše psy.
Více informací na toto téma najdete na stránce "Pomůžete?"
Lara našla nový domov.
Je v rodině nedaleko Přerova.
Velcí psi nad pět let hledají nový domov poměrně obtížně. Osmiletí a starší u nás obvykle zůstávají na dožití, protože si lidé stále myslí, že pes v tomto věku si už na nové pány nezvykne. Středoasiatka Laruška k nám přišla také jako osmiletá. Po více než roce se na ni usmálo štěstí a našla nový domov. Je v rodině, kde už středoasiaty měli a poslední jim odešel stářím. Máme vždy radost, když se najdou lidé, kteří se nebojí osvojit si velkého psího seniora.
Napořád u nás zůstává Elí (*2020)
Kříženku pyrenejského horského psa Elinku nám do mikroazylu přivezli, jelikož se o ni její bývalý pán nedokázal kvůli svým zdravotním důvodům postarat. Byla hodně útěkářská, více než rok jsme ji měli v nabídce a nikdo vhodný se pro ni nenašel. Ukázalo se, že se umí dobře domluvit se psy a baví ji si s nimi hrát a spolupracuje se zdejšímin psími chůvičkami.
Napořád u nás zůstala i Brenna (*2014)
Středoasiatku Brennu přivezli jako osmiletou, bezproblémovou fenku. Po rozvodu bývalých majitelů a pak prodeji domu nikdo tak "starou" fenku nechtěl. U chovatelů ji napadala jiná fena, tam zůstat nemohla. Do posledních dnů bojovala s onemocněním srdce, kvůli tomu byla na lécích. Od začátku byla součástí smečky zdejších psích chůviček, jen jsme ji nezapojovali do práce s cizími psy. Stala se "erárním" mazlem všech lidí, kteří k nám jezdí a moc si to úžívala. V prosinci 2024 jí srdíčko přestalo poslouchat úplně a bylo lepší ji nechat důstojně odejít za duhový most.
Napořád u nás zůstala i Bela (*2014)
Bernardýnka Bela přišla jako osmiletá, katastrofálně podvyživená, vyděšená fenka. Bývalí majitelé byli poněkud hloupí a vůbec jim nepřišlo divné, že zvrací úplně po každém krmení. Krmivo, které jí dávali, bylo totiž nekvalitní a pro jakéhokoli psa zcela nevhodné. Stejně tak neměli ponětí, že je úplně hluchá. Měli ji za zlou agresorku, která je občas prý "bezdůvodně" kousla. Pravděpodobně na ni křičeli a chtěli po ní něco, co nemohla slyšet a jen se bránila, když ji k něčemu začali nutit. Tady se na kvalitním krmivu velice rychle spravila, samozřejmě ožila a do posledních dnů byla naprosto mazlivým miláčkem všech. Nejprve byla ve výběhu společně s naším nejstarším psem Altayem, kterého se zpočátku bála, než zjistila, že je to hodný a neškodný stařík. Po čase jsem ji přestal venčit mimo výběh, jelikož Altay velmi špatně nesl, že mu ji beru pryč. Z toho důvodu jsem se rozhodl mu jeho novou kámošku nechat napořád. Přeci jen Altay byl tehdy dvanáctiletý pes, který už skoro neviděl a zasloužil si mít psí kámošku jen pro sebe. Ona ho začala mít také ráda, jelikož často leželi vedle sebe, když se hřáli na sluníčku. Po jeho skonu, žila s dalším středoasiatem Tondou. Nakonec ji dostihlo její poškozené zdraví a odešla za duhový most. Tondovi jsme krátce na to našli nový domov.
Napořád u nás zůstal Nero (*2017)
Kříženec středoasiata Nero k nám přišel den po svých druhých narozeninách. Postupem času si začal hodně vybírat, s kým se bude bavit a s kým ne. Prostě se tu zabydlel se vším všudy a líbilo se mu u nás. Jeho umístění se stávalo stále těžším a každým dnem se jeho šance na nový domov značně snižovaly, jelikož o křížence takto velkých psů schopných pořádně kousnout, není zájem. Byl u nás několik let. Dobře spolupracoval, uměl se srozumitelně vyjadřovat a učit fenky nebát se velkých psů. Po staříkovi Aronkovi převzal roli hlavního hlídače, což plnil ochotně a svědomitě. Z toho důvodu byl vyřazen z nabídky a zůstal u nás napořád. V létě 25 se u něho objevil velice agresivní nádor, který se nedal vyléčit a brzy na to nás předčasně opustil.
Napořád u nás zůstává i Aronek (*2014)
Aronek k nám přišel coby roční, velice přísný, dominantní pes, jenže ani po více než dvou letech nenašel nový domov. Hlavním parametrem bylo pořádné jištění objektu a společník jediného pána. Čím více se na něho bylo podívat lidí, tím více se upnul na mne, a to natolik, že úplně zavrhl všechny ostatní lidi. Když už si totiž vybral někoho ze zájemců o osvojení, nebyl dotyčný sám a Aronek se už od začátku odmítal s někým o svého pána dělit. Nakonec se po více než dvou letech, kdy byl u nás, stal závislým jen na mně, proto jsem ho vyřadil z nabídky. Do svých téměř deseti let věku byl hlavním strážcem Vlčár a důležitým pomocníkem při socializaci psů, což ho docela bavilo. Drzouny uměl decentně usměrnit, fenkám dodával sebevědomí a krásně se mnou spolupracuje, přičemž mi reaguje i jen na gesta. Toho si možná někdo všiml při průchodu tzv. uličkou v seriálu "Kočka není pes". Sice je mi na jednu stranu líto, že nenašel svého pána, který by uměl ocenit jeho absolutní věrnost a oddanost, na druhou stranu by mi po tak dlouhé době jeho pobytu u nás už přišlo jako pomsta vůči němu měnit styl zaběhnutého života. V současné době si užívá zaslouženého psího důchodu ve vlastním klidném výběhu, nikdo po něm nic nechce a má veškeré výsady, které si zaslouží.
Rudolf Desenský
Dále jsou tu na dožití pyrenejský horský pes Art zvaný též Blonďák, pak pořádně veliký kazošek Bojan a poněkud nevyrovnaný šarplaninec Čenda. S nimi je potřeba se umět vzájemně domluvit, jelikož jsou schopni za určitých okolností kousnout. Také bernardýn Jeff k nám byl dovezen kvůli pokousání lidí. Jenže se ukázalo, že je úplně hluchý a jen není dobré na něho sahat, když to nečeká. S hluchými psy umíme pracovat a on to ví, proto je z něho v současné době totální mazel. Jeho přátelská povaha se mu vyplatila, když prodělal torzi žaludku a musel po operaci chvilku strávit na veterinární klinice. Brzy se však zotavil a teď si zase náramně užívá života ve svém vlastní prostorném výběhu s velkým výhledem po celém psinci. Rovněž jsme poskytli azyl trochu upovídanému mazlovi, anatolskému pasteveckému psu s PP jménem Sláva. Přivezli ho k nám v jeho osmi letech, k lidem je velice přátelský a lze ho adoptovat. Středoasiati Tonda a Lara našli skvělé nové domovy a ve svém pokročilém věku budou mít individuální péči a pány jen pro sebe.
Nedávno jsme také před utracením zachránili mladého psa německé dogy s PP jménem Black. Původní pán mu zemřel, pak vystřídal spoustu nevhodných domovů, vždy někoho pokousal a jeho poslední cesta měla skončit na veterině. Od prvního dne se na mne neskutečně upnul, protože jsem první člověk, který je pro něho srozumitelný, nechodím ho krmit s násadou v ruce (zažil už u předchozích majitelů), nebojím se ho, ani po tom, co po mně zle vystartoval, nevodím ho na škrťáku atd. Právě kvůli tomu je obtížné najít mu nový domov. On je totiž hyperaktivní "tele" a občas na chvíli vypne hlavu. Takovéto psy dokážou ukočírovat jen hodně zkušení, klidní a v neposlední řadě fyzicky zdatní lidé. Po tom, co jsme mu postavili výběh jen pro něho, se hodně uklidnil.
Nedávno jsme také před utracením zachránili mladého psa německé dogy s PP jménem Black. Původní pán mu zemřel, pak vystřídal spoustu nevhodných domovů, vždy někoho pokousal a jeho poslední cesta měla skončit na veterině. Od prvního dne se na mne neskutečně upnul, protože jsem první člověk, který je pro něho srozumitelný, nechodím ho krmit s násadou v ruce (zažil už u předchozích majitelů), nebojím se ho, ani po tom, co po mně zle vystartoval, nevodím ho na škrťáku atd. Právě kvůli tomu je obtížné najít mu nový domov. On je totiž hyperaktivní "tele" a občas na chvíli vypne hlavu. Takovéto psy dokážou ukočírovat jen hodně zkušení, klidní a v neposlední řadě fyzicky zdatní lidé. Po tom, co jsme mu postavili výběh jen pro něho, se hodně uklidnil.
.
Čekají na nový domov
